|
|
Fighting Fake News with Accuracy: Dual Processing Perspective
Harutyunyan, Mikayel ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Červinka, Michal (oponent)
"Fake news" neboli zavádějící či nepravdivý online obsah je fenomén, který je znepokojivý svým potenciálním socio-ekonomickým dopadem. Výzkumníci a praktici se pokoušeli porozumět, co pohání důvěryhodnost a šíření "fake news" a jak mohou omezit vliv "fake news" - tato práce si klade stejný cíl. Prace staví na teorii, která předpokládá, že lidé sdílejí "fake news", protože nedostatečně zapojují rozvážné přemýšlení. Nadesignovali jsme "accuracy prompt" intervenci, která podporuje rozvážné přemýšlení. V předregistrované studii realizované na platformě Prolific (N = 520) jsme našli omezené důkazy podporující "accuracy prompts" intervence, které jsou stylizované jako "výstražné nálepky", ale pouze pro omezení šíření pravdivých zpráv, nikoliv však "fake news". Pravdivost zpráv neovlivňuje záměr sdílení navzdory efektu na úsudky posuzující pravdivost. Tato a další zjištění podporují kognitivní teorii duálního zpracovávání v kontextu "fake news". Predispozice k intuitivnímu přemýšlení zvyšují víru ve "fake news" a snižují věrohodnost pravdivých zpráv. Naopak zvýšená schopnost rozvážného přemýšlení zvyšuje rozlišení pravdivých zpráv. Konfirmační zkreslení pak snižuje rozlišení pravdivých zpráv a zvyšuje záměry sdílení zpráv. Politicky konkordantní pravdivé zprávy jsou více důvěryhodné a sdílené, ale efekt...
|
|
|
Fake news - fenomén nejen dnešní doby
Říha, Vladislav ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Práce je podkladem a praktickým vodítkem pro základní orientaci učitelů v problematice tématu. Předkládá různé formy a příklady dezinformací v historickém a politickém kontextu. Historie falešných zpráv se datuje několik století nazpět. Doprovázejí lidstvo od dob před vynálezem knihtisku až po současnost. Pedagogům i studentům umožní lépe si představit, v jakých situacích se lidstvo s fake news setkávalo v minulosti i v nedávné době. Znalost či alespoň povědomí o fungování jednotlivých informačních zdrojů a o tom, jakými prostředky mohou své uživatele a odběratele ovlivňovat, umožní pedagogům zorientovat se v dané problematice s ohledem na moderní informační zdroje. Konkrétní případy spojené s prostředím mystifikací veřejnosti učitelům pomohou uvědomit si, že informace z médií by neměly být jen slepě přijímány a šířeny dál, ale podrobeny kritickému uvažování o jejich věrohodnosti. Aby pedagogové mohli tento poznatek předávat studentům v rámci občanské nauky, měli by nejdříve sami pochopit, jak falešné zprávy poznat a v jakém prostředí nebo pomocí jakých mechanismů dezinformace ovlivňují veřejné mínění. Na základě nestandardizovaného veřejného dotazníku se zjišťuje, jak žáci hodnotí svoji schopnost rozeznat dezinformace v mediálním sdělení. S vybraným vzorkem žáků budou vedeny skupinové rozhovory...
|
|
|
Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci
Čajanková, Kateřina ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Poljakov, Nikita (oponent)
Diplomová práce "Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci" se v kontextu fenoménu falešných zpráv zabývá postupy vyhodnocování mediálních obsahů jejich příjemci a faktory, které na proces posuzování působí. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem lidé vnímají obsahy, které konzumují; co jejich vnímání ovlivňuje; a jaká jsou kritéria, která řídí jejich posuzování. V teoretické části je nejprve vymezen pojem falešné zprávy, mimo jiné také v souvislosti s nadužíváním pojmu fake news. V dalších kapitolách je poté přiblížena současná role médií a problematika důvěryhodnosti a důvěry v média. Závěr teoretické části se věnuje sociálním a psychologickým předpokladům, které mají vliv na uvažování a jednání příjemců. V druhé části jsou představena výzkumná východiska této práce. Výzkum je založen na kombinaci kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Kvalitativní přístup se zaměřuje na popis procesů a kritérií, které příjemci při posuzování a ověřování zpráv využívají. Sběr dat je proto realizován prostřednictvím osmi polostrukturovaných rozhovorů, které jsou analyzovány metodou otevřeného kódování. Kvantitativní výzkumná část vychází z hypotéz o vlivu konfirmačního zkreslení (confirmation bias) na posuzování mediálních obsahů a je uskutečněna experimentálním šetřením založeném na...
|
|
| |
host ::
RSS.